Pro modelování externích objektů jsou použity většinou šamotové hlíny (středně hnědá borovanská kamenina, světle krémová šamotová DL, MAM a KS, MAK, teplota výpalu od 1050 do 1250). Vnitřní – interiérové objekty jsou vytvářeny z točířských keramických hlín (FR – světle hnědá točířská hlína s tečkami a ostřivem, světle hnědá točířská hlína MA, Waller, ROT a další).
Objekty jsou modelovány z ruky. Autorka pracuje spíše volným sochařským způsobem většinou tak, aby je bylo možno osazovat rostlinami, které později dotvářejí jejich podobu. Autorka experimentuje, co se týká koncepce tvarů i povrchových úprav. Povrchy často pokrývá nejprve kysličníky - feprenem, burelem, oxidem mědi a kobaltem a glazurami matnými i lesklými. Kysličníky a oxidy zvýrazňuje také grafické prvky - kresbu prováděnou rytím do ještě nevypáleného povrchu. Zajímavé efekty při výpalu vznikají také přidáváním popela do glazur. Barevné kombinace volené při povrchových úpravách jsou stejně tak jako samotné modelování objektů vždy jedinečné a zcela originální.